  K vůbec nejslavnějším návštěvníkům Karlových Varů nesporně patřil ruský car Petr Veliký (l672-l725). Do lázní přijel dvakrát v letech l711 a l712. Ruská zámožná šlechta, lázeňská klientela, navštěvovala hojně lázně již v 18. a 19. století. Carovy dva lázeňské pobyty měly a doposud mají pro město velký reklamní význam. Již v 18. a 19. století se návštěva Karlových Varů stala pro Ruskou klientelu okázalostí a módou a to trvá dodnes.  Přesto první zmínku o tom kdy Rusové do Karlových Varů vkročili tak říkajíc nastálo a ve větší komunitě, jsem našel v zápisech z doby ještě před skončením II. světové války - tedy již začátkem roku 1945 (před 70.lety), přesněji v noci ze 7. na 8. února 1945 kdy se ve městě objevil jeden z nejslavnějších ruských generálů ale již ve službách němců - Andrej A. Vlasov s celým svým štábem ROA který doprovázel KONR. /KONR - Komitét pro osvobození národů Ruska a ROA - Ruská osvobozenecká armáda která bojovala proti stalinistickému režimu v SSSR./ Jednalo se o stovky osob, pakliže "vlasovci" s sebou při taženích Německem a poté protektorátem měli s sebou i své rodiny, ke kterým přišli různě poté, co se ocitli na německé straně. Čelní představitelé KONRu včetně Vlasova se ubytovali v hotelu Richmond, ostatním byly přiděleny dvě nebo tři vyklizené školy. Část štábu divize byl umístěn v dnešní pivnici Smíchovský pavilon v horních Drahovicích a poté přesunut do Kyselky. 25.3.1945 přijel za Vlasovem do Karlových Varů Jurij Žerebkov, který už před delší dobou opustil Paříž a dal se k dispozici Komitétu pro osv. Nár. Ruska. Vedl oddělení pro styk s vládními místy. Svými vynikajícími diplomatickými schopnostmi prokazoval hnutí platné služby. Od Valasova si vyžádal zplnomocnění, aby mohl jeho jménem vyjednávat s Angličany a s Američany. 28.3. 1945 se v Karlových Varech sešli členové KONR k poslednímu zasedání. Všichni už pokládali za jisté, že s Německem je konec. Usnesli se soustředit všechny jednotky ROA v prostoru Insbrucku, urychleně navázat spojení s kozáckým sborem a podle situace se buď vzdát západním mocnostem nebo pokračovat v boji na jugoslávském území. Všichni účastníci jednání v sále hotelu Richmond se tvářili jako o pohřbu. Bývalý starosta Kyjeva Forostinskij se vzrušeně obrátil k přítomnému styčnému důstojníkovi SS dr. Kroegerovi a ke skupince dalších představitelů hlavního úřadu SS: „Já nemám co ztratit. Jsem odsouzen k smrti. Moje jméno je v seznamu osob odsouzených sovětskými úřady k trestu smrti za spolupráci s Němci. Proto Vám zde chci říci pravdu do očí. Osobně jsem poslal do Německa na práci pětačtyřicet tisíc mladých mužů a žen a téměř polovina z nich jela dobrovolně. Já jsem vám důvěřoval. Věřil jsem že ti mladí lidé pomohou svou prací osvobodit naši vlast od bolševizmu. Ale co jste z nich udělali vy? Bezprávné otroky. A ani dnes nechcete ulehčit jejich postavení. Zabraňujete nám v každém kroku, kdykoli těm nešťastným lidem chceme pomoci. A to o sobě říkáte socialisté!!" Vstávali i další členové Komitétu a zahrnovali Němce trpkými a zlostnými výčitkami. Bylo to smutné zasedání. Oddíl vojáků a ruské rodiny spěšně zařizovali evakuaci do prostoru Württenberska a spolu s nimi i nově jmenovaný šéf zpravodajské služby ROA podplukovník Tenzorov. Nazítří Vlasov odcestoval do Berlína kde u Kaltenbrunnera vymohl propuštění zatčených předáků organizace Narodnotrudovoj Sojuz a s ozbrojenou ochrankou je odeslal do Karlových Varů, aby se jich opět zmocnilo gestapo jako Zykova. Sám se do Karlových Varů vrátil až 12. dubna. Nazítří dne 13.dubne 1945 se generál Andrej Vlasov v hotelu Richmond oženil a to i přesto, že už jednou ženatý byl a nikdy se nerozvedl (předpokládal totiž, že jeho první manželka byla po jeho zajetí Němci popravena což bývalo tehdy pravidlem). Jeho druhou ženou se stala vdova A. Bielenbergová. U hodovní tabule, kde s manželským párem zasedli jen nejbližší přátelé moc pravého svatebního veselí nebylo. Již za 4 dny odjel generál Vlasov se svým německým pobočníkem Sergejem Fröhlichem autem do Prahy. Ve Vlasově štábu se totiž zrodila alternativa možné záchrany: spojit se s antikomunistickými Čechy a ubránit českou kotlinu proti Sovětům do příchodu americké armády. Generál Klecanda, bývalý legionář který se zúčastnil bojů proti bolševikům, ho však zklamal. „Nespoléhejte se na Západ, ten jako nechal ve štychu nás, nezastanou se ani Vlasova. A Rudou armádu budou Češi vítat.“ Koncem dubna se pak manželé Vlasovovi museli rozloučit a od této chvíle se sešli již jen jednou. Jeho žena se uchýlila na Rakousko-Německé hranice do obce Reit im Vinkel. 28.dubna večer přijel za ní Vlasov z Bad Reichenhallu aby se s ní naposledy rozloučil pakliže tušil že se blíží osudové okamžiky. Poté odcestoval do lázní Velichovky kde sídlil štáb generála Schörnera. V Čechách již propukalo lidové povstání a bylo 1. května odpoledne. Dne 14.dubna 1945 začala po etapách evakuace všech členů KONRu a jejich rodin z Karlových Varů do Bavorska. Poslední skupina odešla z Karlových Varů 1.května 1945. Ještě 15.dubna 1945 navštívil Vlasov chebskou základnu VVS- ROA a pak 9.května 1945 jednal bezvýsledně v Plzni s Američany. O dva dny později složila divize ROA u Lnářů zbraně. 12.května 1945 byl Vlasov (44 let) během útěku zajat Sověty a následujícího roku 2.srpna 1946 byl v Rusku v soudním procesu odsouzen za vlastizradu a následně popraven oběšením. Dne 11.května 1945 pak teprve obsadila vítězná Rudá armáda dle mezinárodní dohody demarkační čáru vedoucí přes Karlovy Vary a i když koncem roku 1945 armáda město opustila, některé lázeňské objekty obdržel Sovětský svaz jako dar za osvobození. Neuplynul ani měsíc a ve městě se začali objevovat ukrajinští češi, pro které byla ruština, resp. ukrajinština přirozenou řečí. Krátce na to dochází ve městě k obnovení konzulátu Sovětského svazu kdy historie diplomatického zastoupení původně Ruska sahá ostatně až do dob cara Petra Velikého. V druhé půlce dvacátého století, po roce 1945 navštěvovala ruská klientela přednostně hotel Imperiál a mezi návštěvníky se pokaždé nacházely význačné osoby politického života tak i vynímeční jedinci. Koncem dvacátého století, po roce 1995, došlo k výraznému nárůstu lázeňské klientely z řad ruské podnikatelské a investorské elity která zde často nachází i své domovské sídlo a dá se říci že obliba našeho města z jejich strany trvá stále.
Jak se fronta Německem přibližovala k
Berlínu přesunul KONR své složky z Dahlemu u Berlína do Karlových Varů.
Pro KONR však byla tato izolace
|
)
