Rekreační prostor u Svatošských skal ( 50. léta ) Vzpomíná Antonín Hora - funkcionář tehdejšího KNV. 
 Pohled na Svatošské skály, kdy lanový most přes řeku ještě neexistoval a dnes, s lanovým mostem. Existoval však klasický most pro vozidla o několik stovek metrů výše proti proudu řeky. Když se jelo z Lokte a tento most přejížděli, míjeli jste prostor který dnes nese název "Volnočasový areál" k rekreaci obyvatel. Tento prostor byl kdysi v té době plný stromů a křovin. Jarda Houf z častých výletů do okolí Karlových Varů i na Svatošské skály již tehdy pochopil o jak krásné místo se jedná. Nafotil několik snímkůcelého prostoru se kterými se vypravil k vedoucímu tajemníkovi kraje s tím, že tyto prostory by byly příhodné pro rekreaci obyvatel i návštěvníků Karlových Varů.  Pohled na část Svatošských skal po proudu řeky Ohře. 2005 Krajský aparát v té době řešil státní výzvu "Vše pro mládež" a neb tzv. rozvoj Pionýra. Ved.taj.kraje Homola spolu s několika dalšími činiteli, posoudil velice kladně tento nápad a celá akce dostala zelenou. Pionýrský tábor u Svatošských skal byl slavnostně otevřen 16.července 1950 V místech, které bylo později pojmenováno podle vybudovaného Pionýrského tábora "PIONÝRSKÉ" bylo zbudováno 10 chatek. Každý okres státu se finančně podílel na stavbě jedné chalupy. Horníci dodali lokomotivu a zbudovali miniaturní železnici, která celý tábor objížděla.V propagační kampani byl vydán aršík asi osmi dopisních nálepek, které Pionýrský tábor a přilehlé prostory propagoval. V dalších letech tábor sloužil Pionýrské organizaci a nápad Jardy Houfa, který původně s prostorem počítal pro rekreaci obyvatel a snad i s restaurací, byl tehdy zrealizován ve prospěch dětí a mládeže. |
||
 |
 |
|
|
Lokomotiva Henschel z miniaturní železnice, |
Na fotografii je druhá, ale již motorová lokomotiva,
|
|
První parní lokomotivu Henschel věnovala dětem HDBS vč.
postavení kolejí o rozchodu 600 mm. 
 Koncem padesátých let, kdy již tábor nepatřil městu ale patřil Čs.poště Praha, přivezly druhou motorovou důlní lokomotivu, používanou v hlubině, kdy „fíra“ na ní seděl bokem a původní parní byla odstavena v remíze. Aby uvolnili remízu, asi v roce 1970, chtěly Čs.pošty neprovozní parní lokomotivu prodat do šrotu. Karlovarský nadšenec Jindřich Nový, aby jí zachránil, chtěl ji koupitza cenu 3 500Kčs, kterou by dostala Pošta za šrot. Nesehnal však místo kde by ji uložil, ale přesvědčil správce aby ji do šrotunedal a domluvil se v Karlovarském depu, že by se dala mimo kolejiště. Svazáci z depa ji daly na sokl a natřely. Podnik Čs.pošty pak sehnal druhou lokomotivu, která je na fotografii a stojí u ní i Míra Paselek, jeden z těch svazáků. V roce 1995 si první a původní parní lokomotivu pronajalo Muzeum průmyslových železnic v Mladějově na třicet let s tím, že ji opraví. K tomu však nakonec nedošlo, a tak se přestěhovala do depositáře úzkorozchodných lokomotiv ve Zbýšově. Tam byla rozebrána a nikdo neví, jaký je její osud dnes. Foto z Pionýrského: Míra Paselek a text Jindřich Nový - železniční historik
|
||
