„Karlovarská historie se neodehrávala jen v lázeňské části, na kolonádách a v centru, ale také na předměstích.
Většina dosud vydaných knih o regionální historii města líčí Karlovy Vary jako jeden velký salon Evropy, mezi jehož
architekturou „sletu dortů“ korzují velké osobnosti umění, politiky a byznysu. Ačkoliv také periférie lázní, tehdy
samostatná města jako Rybáře nebo Stará Role, se zapsala do historie výrobou křišťálového skla, porcelánu i osudy
svých lidí a rodáků. Obě knihy o regionální historii periférií jsem proto věnoval těm, kteří se cítí být Karlovaráky z předměstí,“
řekl o motivaci hledání v archívech a starých kronikách autor.
Na historii předměstí navázal knihou Karlovarský patriot. Líčí fenomén lázeňského šviháka, jeho módou, lázeňskou etiketou a také proměnami,
 jakými prošly doplňky každého šviháka – špacírka nebo-li vycházková hůl a klobouk. Ve výčtu patriotů uvádí autor karlovarské rodáky,
místní delikatesy, oblíbené lokály a výletní místa, z nichž mnohá odnesl čas. Na galerii patriotů navázala kniha Karlovarské příběhy,
popisující známé i zcela neznámé episody slavných návštěvníků lázní i dosídlenců. Vedle příběhů lásky a proměnách starých domů líčí
knihy nejznámější legendy města karlovarského lva a Ducha pramenů. Katastr města opouští šestá autorova kniha Obce za obzorem.
Obsahuje historii 46 obcí v nejbližším okolí Karlových Varů, která mezi lety 1939 až 1945 tvořily tzv. Velké Karlovy Vary a měly přes sto tisíc
obyvatel. Údaje z kronik doplnily vzpomínky starousedlíků a soukromé sbírky starých, většinou neznámých fotografií.