Budova karlovarské policie
V roce 2012 bylo budově 74 let a činnost policie v ní byla ukončena.
Budova pamatuje mnoho, lidé zde byli vyslýcháni gestapem ale po roce 1948 i státní bezpečností.

Rok 1938
V roce 1938 byla policejní budova v Karlových Varech zkolaudována.
 
Starosta města Karlovy Vary - Richard Russy - děkuje dělníkům kteří dokončili práce na budově
a přijíždí první německé policejní osazenstvo. Znak českého lva nad vchodem je zakryt znakem SS.
Budova měla původně sloužit policejním úředníkům československého státu ale vzhledem k datu kolaudace
přešel objekt plynule do správy Třetí říše a bylo zde zřízeno pracoviště gestapa.
Budování nacistického policejního aparátu v K.Varech od 18.10.1938


Karlovarské GESTAPO
Šéf "gestapa" v K. Varech K.Schulze Isenbeck byl v r.1941 členem Einsatzkommanda 5 v obsazeném Sovětském svazu.
V roce 1945 Schulz-Isenbeck zmizel ale v roce 1951 se objevil v Dortmundu kde pokračoval ve své kariéře u policie.
O 10 let později v roce 1961 se stal náměstkem šéfa kriminální policie v Düsseldorfu. Dvě řízení vedené proti němu
byly zrušeny. V roce 1972 odešel do důchodu a skonal v roce 1980.



Geheime Staatspolizei
(zkrác. Gestapo, česky Tajná státní policie)

 
Identifikační známka - ovál o dlouhé straně cca 5 cm.
Na jedné straně je orlice s hákovým křížem, na druhé Geheime Staatspolizei a číslo.
Příslušníci GESTAPA nosili většinou běžné civilní oblečení aby splynuli s davem.
Z nařízení H.Himmlera měl každý příslušník GESTAPA právo nosit uniformu SS s hodnostním označením odpovídajícím
jeho služebnímu zařazení a to i v případě že příslušníkem SS nebyl. Například v roce 1939 mělo GESTAPO necelých
20.000 úředníků a k SS příslušely pouhé tři tisícovky, nicméně pokud chtěl úředník GESTAPA postupovat dostatečně
rychle po služebním žebříčku poskytovalo mu členství v SS podstatnou výhodu, ve vyšších funkcích se totiž v naprosté
většině vyskytovali pouze členové SS. Ne každý příslušník GESTAPA, který se přihlásil k SS byl přijat, mnozí pro svůj
vysoký věk, další pro své hříchy před nástupem nacistů k moci a někteří nemohli dostatečně prokázat svůj rasový
původ několik generací zpět.
 

Komunistické východní Německo 1980 potřebovalo pro dohled nad 17 milióny obyvatel celkem 170 tisíc tajných policistů
a bezpečnostních expertů, k tomu ještě zhruba stejný počet donašečů. Naproti tomu v roce 1937 potřebovalo Gestapo
jen 7 tisíc zaměstnanců, včetně všech úředníků a sekretářek. Tento aparát pak stačil pro dohled na šedesáti milióny lidí.
Proč? Většina Němců dohled nepotřebovala, Hitler si jejich loajalitu prostě koupil. Nacionálně socialistická ekonomika
tehdy budila dojem masivního úspěchu. Během pěti let od převzetí moci Hitler snížil nezaměstnanost ze šesti miliónů
nezaměstnaných prakticky na nulu. Stavěly se pověstné dálnice, mnozí pracující si poprvé v životě užili dovolenou.
Z hlediska obyčejného Němce nebyl Hitlerův režim během 30.let hrůzyplnou diktaturou ale přívětivým sociálním státem,
který nabízel dosud nepoznané existenční jistoty. Žádné masové hnutí odporu proti tehdejšímu režimu proto neexistovalo.

Úterý 8.května 1945
  

Středa 9.května 1945
Pakliže policie a Gestapo budovu opustily, ve městě přestala fungovat pořádková složkak udržení pořádku
a bylo nutné z místních Čechů narychlo zorganizovat náhradu - Národní stráž.
Přihlášení Čeští občané byli oblečeni do nalezených německých voj. pracovních obleků.

Z Čechů je utvořena Národní stráž.

V pondělí 28.května 1945
přijela do Karlových Varů prvá skupina četníků a v budově byla zřízena četnická stanice,
nastěhoval se sem Sbor národní bezpečnosti (SNB) a vzniklá StB která zde úřadovala až do ledna 1990.
 

Osud tohoto objektu zůstal spojen s bezpečnostními orgány až do současnosti. /2010/


Zajímavostí je že státní znak lva nad vchodem přežil všechny režimy i když byl přes období války němci kdesi uschován.
Zajímalo by nejednoho badatele jak znělo nařízení a jaké byly emoce odstraňujících při odstraňování státního znaku z budovy v době
kdy k moci přišel fašistický režim a znak nebyl zničen naopak byl zachován a mohl se následně zpětně instalovat.


Mezi obyvateli a starousedlíky se policejní stanici ještě dlouho po válce
i v dalších letech příznačně v hantýrce říkalo "Gestapo".
 


Označení se mění, budova ne.
Po druhé světové válce se do objektu nastěhovaly opět československé bezpečnostní složky a nově vznikající
Státní bezpečnost. V dalších letech se k původnímu sídlu přidaly ještě čtyři okolní objekty. Jeden z objektů byl
dříve lázeňským domem, což dokazují ozdobené sloupy na chodbách či schodiště. Nejznámějším byl pak lázeňský
dům U zeleného stromu v kterém před tím bývala restaurace s pivnicí a dodnes je zde patrný sklep na pivo který
je vykutaný do skály a vzadu vyvěrá křišťálově čistý pramen. Počátkem šedesátých let přešel celý komplex pod
správu Sboru národní bezpečnosti a ředitelství StB vydrželo v horních patrech objektu až do roku 1989. V současné
době pracovalo v komplexu pěti budov přibližně 250 lidí. Své zázemí zde má obvodní oddělení Karlovy Vary – město,
kriminalisté a vyšetřovatelé, některé útvary krajské policie a zdravotní středisko spolu s bufetem. Zajímavostí je,
že původní budova se do dnešních dnů zachovala prakticky v nezměněné podobě. Vše je tu původní. Okna, vodovod,
kanalizace i rozvody elektřiny - hliník v hadru. Dokonce i fasáda je stejná. Jedinou rekonstrukci zažila budova před
třemi lety, kdy vznikla nová recepce. O policejní budově koluje i řada mýtů. Za domem jsou ve skále vytesané
a zazděné krátké chodby a obrovský komplex jeskyní, soustava dlouhých chodeb a místností které sahají až po
bazén. Místnosti využité jako kryty nadále dnes spravují příslušné odbory civilní obrany spolu s hasiči. Za doby
nacismu pak prý u „špinavého“ vchodu, tedy u toho jímž do objektu vstupují „lumpové“, byla místnost v níž nacisté
ukládali těla těch kteří nepřežili jejich zvěrstva. Byl tady i výtah, kterým vyváželi vězně do vrchního patra, kde jsou
původní cely. Jeho šachta i s klecí je zazděná.
 

 
Těsně pod půdou je více než deset cel, které jsou asi dvakrát čtyři metry velké, s původními sklopnými dvěma kavalci,
stolem a dvěma židlemi. Masivní plechové dveře mají klasické vězeňské okénko a kukátko.

 
 
Součástí jedné z cel bylo křeslo po kterém zbyly jen šrouby v podlaze.
Vedle křesla je kameninový dřez a vodovodní kohoutek odkud vodou vyšetřovatelé křísili mučené vězně.
V dnešní době kdy je budova opuštěná a vystěhovaná se již kriminálníci nemusí obávat ani GeStaPa a podle
posledních zpráv ze 7.11.2013 dochází k rozkrádání jakéhokoliv materiálu z budovy, který se dá následně zpeněžit.

Raritou v budově byla posmrtná maska vraha
 Netradiční artefakt z policejní historie, po němž prahne několik muzeí, visí na zdi v kanceláři kriminalistických techniků
v Karlových Varech. Je to posmrtná maska vraha Kolínského a má na krku provaz. Masku zhotovil patolog A. Billich
jeho jméno je vyryté na její zadní straně.
 
 
Josef Kolínský zavraždil 10. března 1922 v Praze v pražském Braníku společně se svým bratrem Janem zvláště brutálním způsobem
tříčlennou rodinu zlatníka a hodináře Josefa Ledeckého. Vrazi hlavy všech tří členů rodiny podle dobového tisku rozmašírovali ´na kaši´.
Josef Kolínský dostal tehdy za vraždu provaz, jeho bratru Janovi udělil prezident Masaryk milost. Otec vrahů byl zaměstnancem
Branického pivovaru a upil se k smrti načež rodina zchudla. Josef Kolínský byl podle rozsudku soudu popraven – pro zločin úkladné
a loupežné vraždy, spáchaný po důkladné přípravě i plné rozvaze s bezpříkladným cynismem a surovostí. Poprava Josefa Kolínského
se konala 24. ledna 1923 v 7:00 hodin na nádvoří budovy prezídia trestního soudu na Karlově náměstí v Praze. Na popravu vydal soud
70 vstupenek pro novináře. Přítomni byli i soudní lékaři. Krátce před sedmou hodinou byl přiveden Josef Kolínský. S cigaretou v ruce
zamával novinářům a požádal popravčího Leopolda Wohlschlagera, aby vzkázal prezidentovi:
„Pane presidente, moje poslední slova jsou, abyste ještě dlouho zdráv vládl.“
Celou událost dále popisuje inspektor Zdeněk Bubník:
„Při samotném aktu popravy tři policisté, kteří zajišťovali pořádek, omdleli.
Mrtvola byla pak se šibenice sňata a odvezena. A teď to začalo! Kordón nekordón, obecenstvo se vrhlo k šibenici s otevřenými noži.
Trnul jsem, co se bude dít – a oni šli řezat třísky pro štěstí. Byla to snad ještě otřesnější podívaná než všechno před tím. Měli jsme co
dělat, abychom nádvoří vyklidili. A abychom uchránili provaz z oběšeného. Nikdy bych nevěřil, že je člověk, zdánlivě civilizovaný člověk,
něčeho takového schopen. Lidská bída je nezměrná, ale lidský hyenismus budí jen hnus“.

Celý článek zde
 

Podrobnější informace ke stránce:
Na stránce jsou použity fotografie a texty: Radka Duchoně - Mladá Fronta /z 25. října 2010/, vzpomínky pamětníků, tisk z r.1945
 a soukromý archiv.

Návštěvní kniha

www.fofifo.wz.cz

2005 Veškerá práva