Prapor národní stráže.

Bayreutská věznice v severním Bavorsku hostila vězně z celé Evropy nejvíce však Čechů.
Ti pracovali v 15 km vzdáleném městečku Creussen v tamním zbrojním závodě, montovala se tam protiletadlová děla,
pušky a mnoho jiných válečných potřeb. V závodě který vlastně postavili vězňové jich pracovalo na 1000.
Žili tu za velmi těžkých podmínek  trápeni nemocemi, hladoví.
 
 

V sobotu 14.dubna 1945
byl tábor osvobozen jednotkou 3.americké armády. Osvobození vězňové se však dlouho neradovali,
Německé a maďarské jednotky se znovu zorganizovaly a začaly město dobývat zpět. Slabá americká jednotka
pod vedením kapitána Byui přijala nabídku a využila služeb a ochoty vězňů které podělila zbraněmi a střelivem
z továrny a začala kruhová obrana. Po třídenním boji zasáhli američtí letci-hloubkaři a zneškodnily německé tanky.
Železný kruh byl rozbit. Českým dobrovolníkům se dostalo různých výhod a stali se členy americké armády jako
>>Čs. nepravidelná jednotka Creussenn<<.
Starší člen jednotky Oldřich Zátka znalý anglického jazyka se pak stal prefektem města Creussenu.

Dne 7. května
bylo 50 mužů převezeno do Bayeureuthu a oblečeno do stejnokrojů SS.
Jednotka konala pořádkovou a strážní službu ve zcela vybombardovaném městě.



Dne 8. května
odjeli dobrovolníci z Bayeureuthu do Chebu kde střežili nádraží a poštu, vodárnu, plynárnu a další
a v chebské kavárně Walenstein obdrželi bývalí vězni propouštěcí listy a prozatímní čs.víza která jim tehdy
předal americký důstojník - (Čech). Byli mezi nimi i slovenští vojáci zajatí při Slovenském národním povstání.
Utvořil se polní prapor o třech rotách kterému velel major Fr.Vrkoč.

Dne 10. května
 po nástupu praporu major Vrkoč sdělil:
" V Karlových Varech vládne zmatek, páchají se zvěrstva, loupí se a vraždí. Hledám 40 dobrovolníků
z řad vězňů a 60 vojáků - Slováků, kteří by se nebáli udržet v Karlových Varech pořádek a bezpečnost."

 Ihned se přihlásilo 100 dobrovolníků. Cesta dvou autobusů pod vedením štkpt. Jana Šustra do Karlových Varů
byla strastiplná, dvakrát americké hlídky zavedly autobusy na shromaždiště zajatců kvůli jejich improvizovaným
uniformám po esesácích ve kterýchbyli zatím oblečeni a trvalo chvíli než se vše vyjasnilo. V okolí Lokte se autobusy
téměř zřítili do Ohře po špatné informaci německých obyvatel a teprve po půlnoci - kdy je propouští americká hlídka
z Rybářské strany se setkávají na Chebském mostě s Jožkou Kopeckým bývalým učitelem který přišel do města
pomáhat budovat Českou správu, který je vítá s pistolí ve vztyčené ruce a kterého ČNV ustavil posádkovým velitelem
města. Celá výprava byla dopravena na místní policejní komisařství kde ještě nedávnobudovy obývalo "gestapo"
a kde byli pohoštěnia uloženi ke spánku. Chebská výprava dobrovolníků se v Karlových Varech stala hosty nově
ustanoveného Českého národního výboru. Budova karlovarské policie však byla nedostačující a malá k potřebě kasáren.
Npor. Stanislav Sedlák spolu s por. Lízalem si tedy vyhlédli jako novou kasárenskou budovu bývalou německou
Obchodní akademii, která dosud sloužila jako lazaret pro osleplé německé vojáky. Ti byli všichni převezeni autobusy
do náhradního lazaretu.
"Pohled na zmrzačené chlapce, se spálenými a znetvořenými obličeji, byl hrozný..."  vzpomíná St.Sedlák.
Budova byla vyčištěna a opatřena nápisem "Domov národní stráže".

Velitel praporu nadporučík v záloze Stanislav Sedlák

Mužstvo bylo oblečeno do upravených obleků bývalých SS oddílů.
Po příchodu Rudé armády do Karlových Varů dne 11. května 1945 byly ihned navázány kontakty, některé objekty
začaly být střeženy spolu s ruskými strážemi. Styk s vojáky byl srdečný jen zřídka docházelo ke sporům o bagáž
nebo benzín a vždy se vše urovnalo při "pokurení". Mužstva obou jednotek vydatně využívala koupelí ve vojenských lázních.
Při náboru do Praporu byly často z neznalosti přijaty i osoby nespolehlivé a často byly pak ze svazku zase propouštěni.
Prapor navštěvovali a domáhali se ubytování s jídlem různí přistěhovalci a "zlatokopové" kteří však byli vykázáni.
Dne 16. května zasahovala skupina o síle 32 mužů při požáru vagonů na Dolním nádraží.

                      
        Část praporu před Obch.akademíí.                                                 V popředí npor.St.Sedlák, por.Jos.Stavinoha,
                                                                                                           v pozadí bez čepice por. Jos.Lízal.

Ještě 28. května 1945 !! přijel na Dolní nádraží pancéřovaný vlak osazený partyzány za účelem obsadit město.
Byla tam vyslána pohotovost o síle 31 mužů a po vysvětlení že město je již dávno obsazeno partyzáni odešli.
Dále byly stráženy důležité objekty, sklady léčiv, pošty, nádraží,garáže, a pod.
 

Do  23. května 1945 se prapor rozrostl na početní stav : 10 důstojníků, 3 aspiranti a 263 mužů.
Rozhodnutím posádkového velitele  mjr. Františka Uhra, byl dne 1. června 1945 "Prapor národní stráže" rozpuštěn.
Členům Praporu byl vyplacen žold za 23 dní. Všichni odevzdali zbraně, oblečení jim bylo ponecháno.
Budova národní stráže byla i se sklady předána 3. června 1945.
Tím historie Praporu národní stráže skončila.



www.fofifo.wz.cz