Karlovarský pomník padlým hrdinům z 1. světové války
který se stal zajatcem doby.

Pomník s okrasným parčíkem stál v místech dnešní betonové vodní kaskády před hotelem Thermal.

Poslední známý pohled pamětníků na pomník jak vypadal po umístění desek a úprav se jmény Ruských vojáků
padlých či jinak zabitých v Karlových Varech před jeho odstrojením a přemístění desek na Karlovarský hřbitov.
 
Základní kámen byl pak v roce 1950 použit jako podstavec pod tehdy instalovanou sochou ve Smetanových sadech.

Spolu s pomníkem Hrdinům zmizelo a nadále mizí původní architektonické myšlení Karlovarských architektů.

Pomník sloužil jako připomínka 473 padlých a ztracených občanů z Karlových Varů ve velké I.sv.válce.
Býval tvořen tryptychem zdí. Centrální zeď nesla nad letopočtem 1914 -1918 pouze kovový reliéf ocelové přilby s mečem
a dvou vavřínových věnců po stranách. Nad reliéfy býval umístěn nápis „Den Helden – die Heimat“ (Hrdinům – Domov) rovněž
z kovu. Po stranách na středovou část navazovaly dvě zídky a na každé z nich bylo umístěno po sedmi bronzových deskách
jmen obětí. Celkem zde bylo na 14 deskách uvedeno 502 jmen padlých a ztracených občanů Karlových Varů, 29 osob bylo evidováno dvojmo. Bezprostředně po skončení 2.světové války (1945) však pomník padlým poškodili místní čeští starousedlíci spolu s novými osídlenci. Dne 15. srpna 1945 zaslalo Ředitelství národní bezpečnosti v Karlových Varech Místní správní komisi Karlovy Vary dopis, ve kterém žádalo aby byl odstraněn zbytek pomníku, protože si na jeho existenci stěžují Češi.
Z pomníku proto byly následně sejmuty všechny německé části a s odsunem Němců ztratil i úlohu pietního místa.
Dne 19. srpna 1945 byl před pomníkem odhalen základní kámen pro realizaci pomníku všem padlým vojákům Rudé armády. Projevy u této příležitosti tehdy pronesl ministr Nosek a podplk. Leontěv.
Dne 28. ledna 1946 na své schůzi sice Místní osvětová rada jako poradní orgán Místní správní komise Karlovy Vary
v oblasti kultury, výchovy, školství a vzdělávání podnikla ještě pokusy tento pomník využít a přeměnit jej podle návrhu přednosty Stavebního úřadu  v Karlových Varech Ladislava Kozáka na pomník obětem nacismu.
Návrh schválila MSK Karlovy Vary dne 16. dubna 1946. Nakonec však ke vzniku památníku obětem nacismu nedošlo a objekt
byl skutečně přeměněn na pomník Rudé armády. Na postranních zídkách bylo upevněno sedm tabulí se jmény padlých sovětských vojáků a byl změněn i reliéf na středové části pomníku. Základní kámen památníku Rudé armády byl pak v roce 1951 použit jako podstavec pod tehdy instalovanou sochou ve Smetanových sadech. Později byly jmenné desky sejmuty a osazeny osazeny na náhrobcích sovětských vojáků na hřbitově v Drahovicích. Ve 2. polovině 50. let 20. století byl před již odstrojeným pomníkem instalována soška mládence v květinové okrase. Někdy v 1. polovině 60. let 20. století byla samotná masa bývalého pomníku odstraněna. Zůstal zde tak pouze bezejmenný parčík, který na přelomu 60. a 70. let 20. století spolu s celou zástavbou bývalé Chebské ulice ustoupil výstavbě rozsáhlého hotelového komplexu Thermal.

Bližší informace lze získat:
HISTORICKÝ SBORNÍK KARLOVARSKA X.
Zmizelý pomník - Milan Augustin.