|
Hugo UHER
Karlovarský rodák, sochař, muž nevšedního talentu a tragického osudu,
byl v červnu 1945 ve svém karlovarském bytě zatčen a převezen do
bývalého koncentračního tábora v Nové Roli,
kam byli v té době sváženi všichni němečtí nacisté i
další podezřelí z jakéhokoliv trestného
či válečného zločinu.
Pak byl odtransportován do pražské věznice na
Pankráci, kde byl nelidsky mučen a 11. prosince 1945 ubit k smrti.
Poté
zmizel v hromadném hrobě. Přestože Hugo Uher stál celý život mimo
jakékoliv politické dění a žil jen pro své umění a svou rodinu,
doplatil
na to, že se v roce 1923 oženil s Angel Eberhardovou, dcerou ze staré
karlovarské rodiny, a co čert nechtěl,
sestřenicí neblaze proslulého
karlovarského knihkupce a v dobách nacistické okupace Československa
proklínaného protektora
Karla Hermanna Franka. Nepomohlo ani to, že
Frankova zločinecká dráha byla nastoupena téměř až o 15 let později.
Mnohostranně nadaný umělec
Hugo Uher spatřil světlo světa ve vřídelním městě 1. dubna 1882.
V Karlových Varech žil a pracoval v ulici Na vyhlídce, kde v domě Homer
měl svůj ateliér.
Svůj talent rozvíjel nejprve na odborné keramické škole v Bechyni, kterou
absolvoval v roce 1899, později u známého českého sochaře
prof. Suchardy na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, na uměleckých školách
v Berlíně a Rudolstadtu a na studijních cestách
do
Benátek a Říma. První velkou zakázkou mladého sochaře byl v roce 1906
náhrobek známého hoteliéra Karla Puppa
na karlovarském hřbitově a mezi
nejvýznamnější tvůrce své doby se zařadil stavbou mauzolea holandského
generálního konzula Pohla
v severočeské Raspenavě. V roce 1909 obdržel
cenu Spolku německých tvůrčích umělců v Čechách za svou keramickou
plastiku "Sáňkař".
Dále vytvořil plastiky Finiš a Vítěz, které TGM věnoval králi Jiřímu VI, a
dále zhotovil plastiky Bruslař a Jezdec. Je autorem mnoha medailí
a plaket, pomníků padlým a náhrobků. Vytvořil i pomník houslaře, který je
dosud v Lubech naproti kostelu.
Nejvýznamnějším dílem Hugo Uhera je pomník k poctě Ludwiga van Beethovena,
postavený v roce 1929 na levém břehu Teplé v parku mezi Richmondem a
Poštovním dvorem na místě, kde za Rakouska
stával pomník
císaře Františka Josefa. Památníku půlkruhového půdorysu, otevřenému
směrem k divákovi monumentálním schodištěm,
dominuje na vysokém soklu z
petrohradské žuly stojící bronzová socha hudebního génia ve dvojnásobné
životní velikosti.
O pomníku se říká, že je to nejkrásnější Beethovenův pomník na světě.
  
Dopředu mírně nakročený Beethoven se zaťatou pravou pěstí a rozevlátými
vlasy, jakoby se stavěl na odpor proti větru stejně,
jako se živý skladatel ve své době stavěl na odpor všem konvencím a
zavedeným klišé. Z modelu byl do bronzu odlit slévárnou
Franta Anýž, U Průhonu, Praha – Holešovice. Po roce 1989 továrnu
restituovala rodina, která pozemek s továrnou prodala.
Po roce 1945 byly z krajních pilířů pomníku odstraněny a zničeny dva
alegorické reliéfy.
Bronzové ženské akty v životní velikosti, znázorňující blahodárné působení
hudby na lásku i útěchu, kterou hudba zmírňuje žal,
vadily zřejmě svými německými nápisy.
Původně na obou krajních pilířích byly osazeny desky v plochém reliéfu .
Ženské akty v životní velikosti tvořily:
|
 |
Reliéf vlevo
německý nápis:
"Hudba má v muži vykřesat z duše oheň"
Deska byla sign.:
H. Uher - při levém okraji svisle dolů.
|
|
Reliéf vpravo
německý nápis:
"Ukaž svou sílu osude, nejsme pány sami sebe"
Deska byla sign.:
H. Uher -
při pravém okraji dole vodorovně. |
 |
Znovuodhalení reliéfů se konalo 4. srpna 2012 a bylo dobrým důvodem k návštěvě tohoto zajímavého místa.
|
